NOVÝ ZAČÁTEK

Nikdy v životě jsem necítil tolik bolesti jako tehdy. Pravá ruka svírala volant a třásla se. Na obličeji jsem cítil teplou krev, která se mi řinula z nosu a nesnesitelná bolest se mi rvala z hrudníku. Byl pátek podvečer a já nehybně seděl ve svém zničeném automobilu a jediné, co mi přišlo na mysl, byl pocit, že to není nejlepší den na umírání.

... nehnutě s vnitřní bolestí připoutaný bezpečnostním pásem mé podvědomí podprahově překvapili tři skutečnosti. Neskutečně silný tvrdý náraz do stromu, výbuch a pak ticho celé scenérie. Výbuch airbagu mě udeřil plnou silou do hrudníku a já se nemohl nadechnout vteřinu, dvě, tři... byla to celá věčnost, než jsem se poprvé znovu nadechl a ožil.

Oblak prachu z airbagu. Skrze něho jsem viděl kůru stromu podél kterého se stočilo mé auto. Zvedl jsem pomalu levou ruku, která byla od krve a přejel jsem s ní po obličeji, který byl také zkrvavený. Něco  však tady zcela vymizelo, vnímání času, který se v mé mysli zastavil. Nastal nový začátek, který se zrodil v bolesti.